Dětské ekoplenky Naturae Junior 15-25 kg 20 kusů

V Evropské unii je každý rok vyrobeno 25 miliard jednorázových dětských plen. Kdyby byly roztaženy po celé své délce vedle sebe, pokryly by 32krát vzdálenost mezi Zemí a Měsícem (zhruba 384 000 km). To představuje obchod s hodnotou okolo jedné miliardy eur. Přesto v EU, která řídí tento sektor, neexistují žádné úplné předpisy. Ve své podstatě hygienické produkty působí a mohou mít přímý účinek na lidské zdraví, ale přesto není požadováno, aby bylo na baleních dětských plen a dámských vložek uvedeno složení, jak je tomu v kosmetice, potravinářství a u léčiv, která také působí na naše zdraví. Průměrně 50 % komerční jednorázové pleny je vyrobeno z biologicky neodbouratelných nešetrných ropných derivátů; zbytek je vyroben z celulózy ze stromů, jejichž původ není téměř nikdy ověřen. Společnost WIP ve své produktové řadě Naturaè nabízí udržitelnou alternativu tradičních jednorázových plen. V roce 2005 společnost WIP jako první na světě navrhla a vyrobila dámské vložky, dětské pleny, vlhčené ubrousky a celou řadu osobních hygienických produktu obecně, pro ženy a pro matky a děti, s použitím dvou hlavních surovin: inovativních výrobků získaných z biopolymerů známých jako bioplasty a organicky pěstovaných vláken, jako je biobavlna biobavlna

Organická bio bavlna se dnes již běžně pěstuje speciálně v Africe, Egyptě, Ugandě, Tanzanii, Mali, Keni, Indii, Turecku. Produkce bio bavlny má nejen měnírně pozitivní dopad na životní prostředí země, je také zdrojem obživy chudých zemědělců třetího světa. Projekt zabývají se výrobou bio bavlny Moral Fibre Cotton Projekt garantuje, že při produkci a zpracování není zneužíváno práce dětí.

Používání bio bavlny má pozitivní dopad na zdraví člověka, během procesu pěstování a po sklizni, prochází běžná bavlna dlouhou řadou chemických úprav (pěstování bavlny je velmi náročné na použití pesticidů, které se aplikují 10-20krát ročně, někdy i častěji. Zvláště v rozvojových zemích bez dostatku ochranných pomůcek dochází často ke smrtelným otravám během jejich aplikace. Hlavnímu škůdci jsou housenky motýlů. a velké procento škodlivých látek v ní usazených se odbourává pomalou a dlouhou dobu. Do lidského těla se tak mohou stykem s pokožkou dostat škodlivé látky, způsobující celou řadu zdravotních obtíží (ekzémy, různé kožní nemoci, ukládání škodlivých látek v organismu, aj).

V dnešní době, kdy vše souvisí se vším, má každý volbu nezůstat slepý nejen ke globálnímu životnímu prostřední, ale především také ke svému vlastnímu zdraví a zdraví svých dětí.

Čeští spotřebitelé si už zvykli na pravidelné nakupování bio sýrů, moštů, bylinkových čajů z ekologického zemědělství. Oblečení v biokvalitě však zatím na českém trhu až na několik okrajových výjimek chybí.

Konvenčně pěstovaná bavlna versus BIO bavlna podle - Bio fair trade - certifikát spotřebitelům o bio pěstování bavlny

Veřejnost většinou bavlnu považuje za přírodní materiál, který svědčí pokožce dětí i dospělých. Málo kdo však ví, že konvenční pěstování bavlny je jednou z chemicky nejošetřovanějších plodin vůbec. Podle údajů severoamerické pobočky Pesticide Action Network spolkne pěstování bavlny 10 až 20% celosvětové spotřeby pesticidů. Bavlníkové plantáže přitom zabírají pouze necelá 4% světového půdního fondu. Řada pesticidů přitom patří mezi vysoce toxické látky, například aldikarb pro dezinfekci půdy či endosulfan pro ochranu rostlin bavlníků před škůdci.

Pěstitelé konvenčně pěstované bavlny

neumí číst ani psát, jedná se o ty nejchudší obyvatelé Indie a dalších rozvojových zemích, kteří na tržištích koupí chemické látky, které mají jejich úrodu chránit před nevítanými škůdci. Neumí si přečíst varovnou značkou, která upozorňuje na míru toxicity. Bosí ničím nechránění rozprašují agresivní pesticidy na svá pole, netuší, že insekticid Monocrown vodou nesmyjí. Karcinogenní látka jim tak proniká kůži do těla a způsobuje nenapravitelné škody na zdraví chudých pěstitelů bavlny. Nadnárodní firmy takto vypěstovanou bavlnu distribuují dál, ačkoliv oproti jejich pěstitelů zají všechny účinky jedů na lidské zdraví a zasažení ekosystému. V indických oblastech, kde se pěstuje konvenčně bavlna, umírá nejvíc lidí právě na otravu pesticidy.

Konvenční zpracování bavlny na textil

při zpracování bavlny je největším problémem bělení a barvení textilii.

Zhruba jedna třetina barviv k bavlně nepřilne a vymyje se do odpadní vody. Indické ženy vybírají holýma rukama z čističky toxický kal, nechávají jej v krychlích sušit na slunci a poté jej vrší na obrovskou hromadu kousek od řeky . Ani přísnými laboratorními rozbory nelze zaručit, že stopy chemikálií v oděvu nezůstanou a neskončí na kůži spotřebitelů.

Závěr - konvenčně pěstovaná a obchodovaná bavlna tedy oplývá všemi negativy, které průměřně ekologicky vzdělaného člověka napadnou.

Bio fair trade alternativa - certifikát spotřebitelům zaručuje, že při výrobě a zpracování bavlny byly zohledněny základní principy ochrany.

• přírody
• zdraví pěstitelů a dělníků zpracovávajících bio bavlnu
• jistotu důstojného živobytí a přijatelných pracovních podmínek při pěstování a zpracovávání bio bavlny

Poptávka po oblečení a dalších výrobcích z biobavlny je stále nízká. Veřejnost totiž o problémech pěstování a zpracování mnoho neví. V zahraničí existují desítky firem specializovaných na dooblečení, zařazují kolekce oblečení . Zájemce si však toto zboží může pořídit jen na základě speciální objednávky. Česká pobočka zahraničních výrobců dooblečení totiž tuto kolekci na skladě nemají a nemůžou pružně reagovat na objednávky.

Zdroj: Vítek-oděvy

. Společnost WIP byla první na světě, kdo použil v různých kombinacích biopolymerové deriváty, jako jsou např. PLA a MATER-BI, a dosáhla tak požadovaného využití a výkonu. Společnost zjistila, že tyto deriváty jsou ideální pro jednorázové hygienické produkty - vzniknou tak výrobky, které jsou více udržitelné a zároveň zdravé pro zákazníky.